Ondřej Petrlík

Už nyní lze považovat tohoto mladého umělce za výraznou osobnost. Patří k tvůrcům poučeným historií, vědomích si vlivu autorů generace minulých. Vzhledem k tomu, že vyrůstal obklopen obrazy přelomu 19. a 20. století, jistě nepřekvapí, že právě toto období na něj zapůsobilo nejvíce. Přesto se rozhodně nedá o jeho malbě hovořit jako o v jakémkoliv slova smyslu historické. Její výraz je více než současný.

Richard Adam:
„A teď dva malíři z ateliéru Vladimíra Skrepla. Tomáš Kofroň a Ondřej Petrlík.  Atelier Vladimíra Skrepla byl vždy zárukou nejvyšší kvality. A to platí stále. Jako hejna ptáků se do něho slétají největší talenty /k Petrbokovi ovšem taky/ a okupují nejvyšší příčky. A oba dva výše uvedení, jak Petrlík, tak i Kofroň, sedí sakra vysoko.  O obrazech špičkové úrovně nemá cenu psát. Na ty se stačí dívat /ono to platí samozřejmě o všech obrazech, ale teď mně přišlo, že to je nejvhodnější napsat/. Takže jenom poznámka k Petrlíkovi. 
Když mně obrazy přijdou mimořádně dobré, začnu většinou pobíhat po ateliéru, vykřikovat něco jako ste fakt dobrej nebo umíte prostě malovat a plácám malíři po rameni. Petrlík má ateliér /kromě toho na Akademii/ v Pardubicích v kouzelné zástavbě z padesátých let. Nevím, je-li to sídliště už památkově chráněno a na té úrovni jako Ostravská Poruba asi není. Ale jeden z těch suteréních prostor měl to potěšení bláznivé poletování Adama sledovat. A bylo to velmi spektakulární, protože ten ateliér není příliš velký a obrazy jsou úplně všude. Takže pokud se mně podařilo pobíhat a nic nezničit, musel jsem se nejspíš nadšením vznášet…"