Skip to Content

Vítej doma, příteli

Kurátor: Ondřej Chrobák
Termín: 11. 6. – 14. 9. 2014

Vystavení umělci: Jiří Černický, Petr Nikl, Jiří David, Petr Písařík, Milan Salák, Patricie Fexová, Petr Kožíšek, Ondřej Kopal, Jan Merta, Marek Meduna, Anežka Hošková, Luděk Rathouský, Jiří Franta, Petr Pasterňák, Ivan Vosecký, Daniel Balabán, Stanislav Diviš, Laďa Gadžiová, Vladimír Kokolia, František Matoušek, Michal Nesázal, Jakub Špaňhel

Letní výstavní termín v RAG má již několik let stejný dramaturgický klíč. Oslovený kurátor má šanci postavit podle vlastního konceptu výstavu ze sbírky Richarda Adama. Velkorysá nabídka má pouze jediné omezení, nepřekročitelným mantinelem je právě ona sbírka. Limitující není rozsah, počet uměleckých děl, z nichž může kurátor vybírat, natož jejich kvalita. Zásadní úskalí paradoxně představuje její hlavní přednost, kterou je osobní vkus a intuice sběratele, jenž stály za získáním každého díla. Sbírka Richarda Adama není neutrálním rezervoárem umění, ani univerzální stavebnicí, do něhož lze jednoduše sáhnout a z vybraných dílků sestavit vlastní, autonomní vizi. Milan Kundera ve známém eseji Nechovejte se tu jako doma, příteli polemizuje s praxí, kdy se zpětně vkládají do díla intence, které autor nezamýšlel. Richard Adam myslí pozvání „k sobě domů" naopak zcela otevřeně, s důvěrou v hosta a s upřímnou zvědavostí na výsledek jeho počínání. Spojit oba na první pohled neslučitelné principy, tedy respektovat původní intence autora sbírky a současně ji ukázat v konstelaci vygenerováné na základě uvažování, který není jejímu tvůrci úplně vlastní, se stalo východiskem výstavy. Jediné kritérium výběru bylo definováno tak, že do výstavy budou zařazena pouze ta díla ze sbírky, která nebyla nikdy před tím vystavena. Tedy umělecká díla, která z rozličných důvodů dosud vždy propadla sítem, nehodila se, či se nevešla do žádné z mnoha výstav uskutečněných od otevření galerie v roce 2006. Mechanický způsob takové selekce potlačí osobní vkus a preference kurátora, které zůstanou demonstrovány výhradně formou volby základní matrice výstavy. Kompletní zveřejnění, které se touto výstavou završí, kurátor chápe jako službu mimořádné umělecké sbírce a poctu jejímu tvůrci. Nikoli však servilní, neboť v sobě obsahuje kritický potenciál.