Přejít k obsahu

 

Termín výstavy: 10. 6. - 27. 9. 2015
Vernisáž: 9. 6. 2015 v 18 hod
Kurátor: Richard Adam

Adam Gallery se rozhodla svojí další výstavou představit nejsoučasnější a nejmladší zástupce malířských tendencí na české výtvarné scéně. Zcela přirozeně tím navázala na dlouhodobou sbírkotvornou činnost, kterou mapuje vývoj tuzemských uměleckých tendencí posledních několika desetiletí. Zároveň se rozhodla vložit důvěru v umělce, kteří na současnou výtvarnou scénu teprve vstupují. Jejich finální výběr probíhal plně v režii Richarda Adama, bezesporu jednoho z nejznámějšího a nejrespektovanějších sběratelů současného umění u nás. Jeho zkušenosti se promítly i do výběru zástupců toho nejzajímavějšího, co se z jeho pohledu nyní začíná objevovat. Podle jakých kritérií tedy Adam ony „Černé koně" vybíral?

„Když chcete vědět, kam tvorba umělce směřuje, když vás zajímá jeho takříkajíc „kvalitativní vývoj", zkrátka když chcete znát, stojí-li zato, pak nic jiného než dlouhodobé sledování nepomůže. Jak ale sledovat dlouhodobě malíře, kterého znáte půl roku? V zásadě proto platí, že výběr obrazů nejmladší generace děláte na základě aktuální kvality, okamžitých výsledků. Nic víc a nic méně.. „ popisuje otevřeně svoji taktiku milovník umění a galerista. Co ale činí oslovené umělce z pohledu etablovaného sběratele výjimečnými?

„Výtvarník s opravdovým talentem, pokud vedle talentu má také píli a snahu něčeho dosáhnout málokdy zůstane na půli cesty. A představení výtvarníka v dobrých galeriích, prezentace jeho děl a tím vlastně i výtvarného názoru je důležitým momentem, který ve směřování k dobrému umění hraje důležitou roli. Má-li Adam Gallery dostát svému hlavnímu poslání představovat především vývoj české malby, je třeba také znát malbu nejmladší generace." říká Richard Adam a zároveň tak zodpovídá otázku, proč se rozhodl, tuto výstavu vlastně uspořádat.
Jaká nastupující generace tedy vlastně je? Má jejich tvorba nějaké společné rysy? Nějaký sjednocující program? 

„Mám-li být upřímný, nevím. Připadá mi, že jediným sjednocujícím prvkem je míra kvality. Prostě fakt, je-li obraz dobře namalovaný nebo špatně. To ovšem platí a platilo vždycky. A žádné jiné kritérium nebo program nenacházím. 

Je samozřejmě možné (nebo vlastně jisté), že kunsthistorici časem nějaké sjednocující momenty objeví. Koneckonců, od toho jsou kunsthistorici.  Ale já vybírám obrazy podle jediného kritéria, totiž podle kvality. I když, přiznejme, určité kvalitativní rozdíly mezi vybranými obrazy a tedy i mezi výtvarníky jsou. Nelze zkrátka objevit 18 nebo 20 malířů a malířek na stejně vysoké úrovni v jednom jediném roce, zvláště když stojí na počátku nejen své dráhy ale i generace, která si v uměno - historickém členění okupuje název či označení Generace desátých let. A že je to počátek této generace, na to můžete vzít jed!"